Jsme  přece  mateřská,  vlastně  i otcovská  školka.    Vytváříme  dětem   rodinnou atmosféru  -  prostředí klidu a pohody, prostředí beze stresu a zbytečných organizačních zmatků,  které  mohou  být   zdrojem  neklidu  a  nervozity  dětí.






  Víme, že . . .
. . .  předškolní   věk   je   věkem   her,    používáme   hru   jako   nejúčinnější   výchovně
       vzdělávací   prostředek.   Vytváříme   podmínky   pro   spontánní   hru   dětí. . . .  dětem   prospívá   klid   a   pohoda   -   vytváříme   rodinnou   atmosféru. . . .  pouze v podnětném prostředí se může dítě rozvinout v harmonickou osobnost.
>

  Uvědomujeme si, že . . .
. . .  nejúčinnější    výchova    je    výchova    vlastním    vzorem.

  Pochopili jsme, že . . .
. . .  respektováním   potřeb    každého  dítěte  můžeme  přispět  k  získávání  potřebné
       sebedůvěry  u  dětí. . . .  respektováním    dítěte   jako   plnohodnotné   bytosti   jej   vedeme   k   přijímání        zodpovědnosti  za  vlastní  rozhodnutí.










  Učíme děti . . .
. . .  vyznat  se  ve  svých  vlastních  pocitech,  spoléhat  se  na  svůj  vlastní  úsudek.

  Chceme, aby . . .
. . .    se    u    nás    děti    cítily    v    bezpečí.
. . .    v    nás    dospělých    cítily    oporu,    ne    autoritu.

Navzájem se oslovujeme křestními jmény.